Z hlubin mé mysli

Trocha depresivní nálady

23. prosince 2016 v 19:32 | frana-alrika
Uběhl rok a já zase na blog přidala míň článků než loni. Chtěla bych toho k tomu říct tolik. Proč nepíšu, proč už tenhle internetový domov tolik nenavštěvuju. Jak žiju místo toho, jak se mi v psaní daří a ve škole zase spíš ne. Jaké mám plány, jak se poslední dobou cítím. Ale víte... je to těžké. Před nějakou dobu jsem si uvědomila, jak lidem přes internet říkám věci, které bych jim normálně nesvěřila. A není to jenom tím. Prostě už nějak nemám sílu formulovat své myšlenky a vystavovat je tu jako v zoo. Možná sem tam něco napíšu, ale potřebuju čas taky trochu žít. Občas mi to připadá těžší než by mělo být. Ale to se zlepší, jen to chce čas.
Neloučím se. Ne nadobro. Tak lehko se mě nezabavíte

Ohlédnutí se a nové vyhlídky podruhé

31. prosince 2015 v 22:31 | frana-alrika
Blíží se další Nový rok s blogem a já si vzpomněla na článek, který jsem psala na ten minulý. Ohlédnutí se a nové vyhlídky, tak se jmenoval. Podíváme se, co všechno se splnilo, nesplnilo, co přibylo, aniž by mě to kdy předtím byť jenom napadlo. A taky bych mohla d nynějším odstupem zhodnotit úspěchy z dávného roku 2014 a přidat cíle na 2016. Zhodnocení tří let mého života v jednom článku, pojďme na to!

Dávná minulost

Rok 2014 byl v mnoha směrech rokem novinek. Byl to rok kratičkých textů, scének, náčrtů chvilkových záchvěvů emocí a myšlenek. Psala jsem hodně, ale vlastně to nemělo jednotnou konzistenci, byly to jen střípky a útržky.
Pamatuju si, jakou radost jsem měla z toho autorského čtení v Bohnicích (toho linku si važte, přidávám ho opravdu nerada. Mé sebevědomí tehdy bylo na bodu mrazu a nemám sílu to přepisovat. To bych se pak nemohla sama sobě smát?). Můj velký úspěch. Teď už mi to přijde jako maličkost, která mi tehdy zlepšila náladu, ale vlastně mě nejspíš moc nikam neposunula. Nevím, možná to na mě nějaký vliv mělo, jen si to neuvědomuju. Ale asi ano, minimálně mi to trochu zvedlo sebevědomí a dalo dobrou historku o cestování taxíkem do Bohnic v kostýmu viktoriánské dámy.
Dlaší literární úspěch, školní sborník, dnes (abych byla upřímná) považuji spíše za ostudu, s tou povídkou v něm jsem hrubě nespokojená. Nebo spíše se zpracováním, ten příběh mám ráda. A vlastně se mi stal předlohou pro svět, který stále žije a rozvíjí se. Abych nezapomněla - rok 2014 byl také rokem, kdy jsem zkoušela vyprávět své vlastní RPG. Nezapomenutelná událost a myslím to jen v tom nejlepším slova smyslu.
Za největší úspěch jsem považovala dopsání Slunečnice. Má milá povídka, která byla poslána s nadějí, že by mohla být otištěna v opravdovém sborníku.

Ohlédnutí se a nové vyhlídky

1. ledna 2015 v 18:28 | frana-alrika
Tohle dělám poprvé. Tenhle blog právě zažívá třetí Nový rok, ale poprvé se ohlížím nazpět, místo abych hleděla jen vpřed. Možná to bude tím, že tenhle rok byl plný drobných změn. Zároveň si i do roku 2015 dělám větší vyhlídky. Chtěla bych víc číst i psát, podívat se do zahraničí (i když jen se školou nebo s rodiči), vytáhnout známky (dobře, z tohohle bodu nejspíš slevím hned jakmile začne škola :D). Tenhle rok bude skvělej, věřím tomu.

Vánoce, Vánoce, Vánoce!!!

24. prosince 2014 v 21:30 | frana-alrika
Nalhávala jsem si, že se na Vánoce netěším. Byla jsem zklamaná ze zjištění, že se vlastně na dny bez školy těším více než na příbuzné, dárky a tak celkově celou tu atmosféru, která k Vánocům prostě patří. Neodpočítávala jsem dny do Vánoc, jen poočku sledovala, kdy že to budu mít od učení pokoj. Ale já nejsem dobrá lhářka. Uvědomila jsem si totiž, že už minimálně dva týdny jsem neuvěřitelně šťastná, vše zlé ignoruju, mám chuť všechny objímat (hehe... ani náš třídní se tomu nevyhnul) a druhý den v kuse si zpívám Last Christmast. Jestli takhle nevypadá vánoční nálada, tak jak jinak? :D

Hořké slzy

25. listopadu 2014 v 20:53 | frana-alrika

Hořké slzy


Dřív tu byla moje nejlepší kamarádka, jenomže ta odešla na uměleckou školu. Mám pocit, že ji ztrácím. Potkáváme se jednou týdně na tanečních a přiznávám se, že možnost vidět se s ní je jediná věc, na kterou se tam doopravdy těším. Jenomže když jsme měli tenhle pátek speciální lekci, na které byl nejen náš kurz, byla tam její nová spolužačka. To bolelo.
Nebudu lhát, žárlím. Proti té holce nic nemám, je hrozně milá a moc fajn, ale kamarádka (budu jí tu říkat třeba Alena. Kdyby na tenhle článek náhodou narazila, stejně pozná, že je řeč o ní, ale tak co...) se celou dobu bavila s ní, přestože jí teď potkává každý den.
Jak už jsem říkala spoustě jiných lidí - mě nevadí, že teď má nové kamarády. Mě vadí, že zapomíná na ty staré...
Připadám si jako strašný člověk a ještě horší kamarádka. Měla bych jí to přát. A přeju! Ale tohle mě mrzí, strašně moc. Jsem jako malé dítě, toužím po troše pozornosti. A nedostává se mi jí.
Říkala jsem si "Dobře, popovídáme si, až pojedeme domů, máme společnou cestu", jenomže když lekce skončila, vyhrnula se se svou novou kamarádkou do šaten, popadla kabát a zatímco jsem stála frontu a ona kolem mě pospíchala pryč, houkla na mě, že ještě jde na nějakou párty (zase se svou novou kamarádkou) a někdy mi povypráví.
Možná to není taková tragédie, ale je mi líto, že se předtím ani nezmínila. Času bylo dost. Obyčejné "Až lekce skončí, půjdu ještě s novou kamarádkou ven, moc se těším," by mi stačilo. Nemyslím si, že bych žárlila ještě víc, ale takhle si připadám příšerně odstrčená. Do poslední chvíle jsem netušila, že někam jde, a kdybych se v sále o chvilinku spozdila, nedozvím se to vůbec.

Byla to ona, díky komu jsem se dostala k letnímu táboru, na který jezdím. Bylo to vlastně takové zvláštní. Můj bratranec se zmínil, že byl na LARPové bitvě a já si říkala, že bych to chtěla zkusit. Když jsem to řekla jí, vypadlo z ní (poprvé za tři roky, co jsem jí znala), že jezdí už asi sedm let na LARPový tábor. Tak jsem se jí JÁ zeptala, jestli bych mohla jet s ní. Jela jsem a bylo to boží. Že rok poté sama od sebe pozvala druhou kamarádku a ještě spolužáka, se kterým se vlastně nikdy moc nebavila, jsem zvládla. Ale že letos pozvala právě výše zmíněnou novou spolužačku, když jí znala ani ne dva měsíce, mi vadí. Nechci, aby mi to vadilo, ale je to tak a nemůžu s tím nic udělat.
Vlastně zvažuji, že bych tam kvůli tomu nejela...

Když odcházela od nás ze školy, prosila jsem jí, aby mi slíbila, že bude častěji dostupná. Víte, ona vůbec nenosí mobil a spojit se s ní je oříšek. Slíbila mi to. A udělala pravý opak. Přestala se objevovat i na sociálních sítích, kam doteď občas chodila.

Upřímně, co si o tom myslíte? Já nevím, potřebuji nějaký pohled zvenku. Jsem doopravdy jen moc dětinská a žárlivá? Nebo jsem alespoň trochu v právu?
Také s tím máte zkušenosti?
Poraďte, prosím...

Fránička

Jedno rozhodnutí dokáže tolik změnit...

16. října 2014 v 11:30 | frana-alrika
Dnů, které bych chtěla změnit, je mnoho. Vždy jde jen o maličkosti, nic vážného. Jako například nevykašlat se po konci prázdnin na blog -_- Ale i to by jistě mnohé změnilo. Třeba by sem chodilo víc lidí... a nepochybně by tu bylo víc článků. Zkrátka každá akce budí nějakou reakci.

Jedna kamarádka mi říkala, že je jí líto, že odešla ze základky na gymnázium. Zajímalo by mě, jak bych vypadala, ale neměnila bych, nikdy! Vždyť bych byla úplně jiný člověk... Lidé od nás ze základky kouří, pijí alkohol, jsou sprostí. A já? Nepiju, nekouřím, mám opravdové kamarády(!) a píšu si své pohádkové povídky (i když poslední dobou mají spíš hororový nádech :D).

Jela jsem na tábor s mou nejlepší kamarádkou (kterou jsem potkala právě na gymnáziu) a od té doby žiju LARPem a RPGčkama (kdo nerozumí - Live Action Role Playing a Role Playing Games). Bylo by zajímavé sledovat, co by se stalo, kdybych s tím nikdy nezačínala. Možná by nic neodpoutávalo mou pozornost a já se konečně naučila učit. A nebo bych si našla jiné rozptýlení. Takhle nemám ideální známky, ale jsem neuvěřitelně šťastná.

Tímto chaotickým článkem se akorát utvrzuji v tom, že nic v mém životě bych nějak vážněji neměnila, protože mám v životě štěstí a to, co dělám občas za pitomosti ze mě dělá MĚ. Potrhlého fantazáka s děsivými nápady a šílenými přáteli - LARPery, které bych nevymněnila za nic na světě! :D

Řetězový TAG

11. srpna 2014 v 15:57 | frana-alrika
Ahojky,
byla jsem nominována na řetězový tag a protože tábor mi skončil a já nemám najednou co dělat, okamžitě jsem se dala do toho. Plán zní:

1. Poděkovat tomu, kdo tě nominoval.
2. Napiš o sobě jedenact faktů.
3. Odpověz na 11 otázek.
4. Nominuj 11 blogů a vytvoř dalších 11 otázek.

Jak se mi nepovedly blogové narozeniny a co chystám

7. července 2014 v 14:33 | frana-alrika
Po dlouhé době zase ahoj!
Jak tak název napovídá, blog měl narozeniny, jak už to tak bývá. No a já na ně opět zapomněla. Nikdy dřív jsem je tu neoznamovala, ale už jen fen fakt, že tento povídkový blog existuje už tři roky a stále funguje, si podle mě yaslouží menší oslavu :D Ano, už tři roky. Bohužel tomu počet článků a ani komentářů (ať se necítím provinile jenom já XD) nenasvědčuje. Doopravdy mě mrzí, že mi tolik blogových kamarádů "umřelo" a přestalo sem chodit, ale s tím já asi nic nesvedu. Budu si muset najít nové...No, ještě k tomu třetímu výročí - no není to šílené? Ještě pořád se tu dají najít literární výtvory (říkat tomu povídky by asi bylo přehnané) mého dvanáctiletého já, protože články z pravidla nemažu, i když jsem k nim smazala cestu v menu. Kdybyste snad chtěli tu hrůzu vidět, budete se muset snažit :D
Rozhodla jsem se, že i když přes prázdniny vůbec nemám čas, využiji dnešek, poslední volný den od nevidím do nevidím k tomu, abych tu alespoň o prázdninách trochu byla. Ať žije přednastavování článků :D Od vás samozřejmě žádné komentáře žádat nemohu a chápu, že jistě také nemáte mnoho času, ale bylo by fajn, kdyby tento blog neodumřel z řad čtenářů...
Každopádně. Toto je jen krátký informační článek, v budoucnu se tu doufám objeví nějaké krátké povídky, po dloooouhé době zase něco od mého šicího stroje (OK je mámin, ale stejně :D), snad i obrázky přibudou a chystám se aktualizovat si profil (a menu), neboť s tím, co jsem si myslela a v co jsem věřila, když jsem ho psala, dnes už zásadně nesouhlasím.
PS: Také mi Gaz dělá nový des, tak se těšte, blog dostává nový vzhled ^^

Veledůležité oznámení

15. února 2014 v 19:15 | Frána
Pokud jste se ještě nerozprchli a čtete tento článek, mockrát vám děkuji, za trpělivost. Teď pro vás mám veledůležité oznámení:
Po dlouhém zimním spánku jsem zpět!
A mnohem ukecanější, otravnější a divnější než předtím! :D Ale nebojte se. Pokud i po tomhle zjištění vydržíte a občas se na můj blog podíváte, myslím, že byste mohli být odměněni povídkami (a že jsem jich přez zimu stihla napsat vážně hodně) i obrázky (kterých nebude o nic méně) a tak vůbec vším, co tady dříve bylo a o co si řeknete. Tohle ještě moc přínosný článek nebude, ale věřím, že se tu brzy objeví první, který vám nahradí mou předchozí neaktivitu. Děkuji za přečtení, konec hlášení :)
Vaše Frána

Prázdninová skoroneaktivita

11. července 2013 v 15:10 | frana-alrika
Ahojte!
Uršitě to znáte všichni, jsou prázdniny a vám se nechce napsat ani Ň. Musela jsem se vůbec přemáhat abych ze sebe dostala tohle. Navíc jsem za dobré vysvědčení dostala grafický tablet a tak, když se dostanu na počítač, kreslím s ním (obrázky vám určitě jednou ukáži :)). No, každopádně, moc článků te%d ode mne nešekejte, nebo raději žádné, to potom bude každý nový příjemné překvapené :D

Kdo vymyslí větší nesmysl?

19. května 2013 v 20:24 | frana-alrika
Zdravím vás, věrné i nové čtenáře!
Tento výkend se hrozně nudím a napadla mě taková soutěž, nesoutěž. Nemá to pravidla, nejsou žádné ceny a vlastně nebude ani žádný výherce, ale myslím, že by to mohla být celkem sranda! Prostě a jednoduše, půjde o to, kdo vymyslí větší nesmysl. Co z toho budete mít? Doufám, že veselou náladu a bude legrace, číst si výmysly ostatních! Vaše nesmysly prosím pište do komentářů :)
Vaše (hrozně se nudící) Frána

Kaše aneb na co si jen teď vzpomenu

16. května 2013 v 21:55 | frana-alrika
Takže se vám znovu hlásím. Omlouvám se za menší pauzu, ale nevěděla jsem, o čem napsat článek. Upřímně? Ani teď to nevím. Ale snad se něco spatlá. Přemýšlela jsem. Dlouho. A došla jsem k závěru, že mé povídky asi zůstanou na mrtvém bodě.
Vzpoura chrličů - nedostatek představivosti, chybí mi myšlenka hlavního děje a ten je celkem důležitý.
Stín podzemí - No, psala jsem to proto, aby to lidi četli. A potom jsem to přestala zveřejňovat. Najednou mi došla radost a chuť v tom pokračovat a teď se do toho nemůžu dostat - jakmile píši, vše je najednou jiné, než jaké mělo být. Vil zní jako nějaký hlupák, Marika je tichá a moc se neprojevuje, spíš je tak táhnutá za Vilem, Roshel... to nechtějte vědět a děj by mohl být taky lepší. Prostě a jednoduše to pokračování se nemá k světu.
A třetí, nikdy nikde nezveřejněná povídka, se kterou teď začínám? Zatím bych jí chtěla nechat jen v okruhu rodiny + nejlepší kamarádky, protože se bojím, že by dopadla jako stín podzemí - psala bych jen dokud by to někdo četl. Ale nebojte, jednou to tu snad nnajdete :)

Měli by jste být informovaní...

15. března 2013 v 8:00 | frana-alrika
Srdečně vás zdravím :)
Takže, jak nadpis napovídá, toto bude převážně informační článek (Nechci dávat dva články s obrázky za sebou a básničku si chystám na příště). Ok, jdeme na věc. Za prvé: Možná se krapet zdelší intervaly mezi jednotlivými články, protože hodlám vyměnit počítač za psací stroj, ale nebojte- pokud sem ještě někdo chodí, budu přidávat z toho máminého. Možná je to divné, vyměnit poměrně nový počítač za něco tak starodávného, lidmi zapomenutého a nepoužívaného. Ale mám k tomu sv vlastní důvody, když jsem na počítači většinou létám po blozích a internetu a pak se divím, že nic nenapíšu (plus se mi děsně líbí, jak to cvaká ^^). To mě přivádí ke druhému bodu. Protože mám takový pocit, že už moje povídky nikdo nečte, rozhodla jsem se již další kapitoly nezveřejňovat a možná dokonce ani nepsat. Vím, že povídky píši hlavně pro sebe, ale když to někdo čte, nutí mne to zůstat u jedné a též povídky. Takhle pomalu ztrácím "potřebu" psát pokračování a na nic nového nepřicházím. Chvíli jsem uvažovala o oživení Vzpoury chrličů, ale platí to samé, co je napsané o řádek či dva výše.
Za přečtení děkuje- Frána

Blogové letadélko

10. prosince 2012 v 18:13 | frana-alrika
Zdravím všechny, co na můj blog ještě nezapomněli. Za prvé nevím, jak se bude vyvíjet projekt, vše se nějak zamotalo... Druhou kapitolu bude zdá se psát Ezlo, ale ještě není nic jisté. No, snad se to do Vánoc rozmotá. Tak a teď za druhé. AEnag a Elis my poslaly blogové letadlo a já ho tedy posílám dál. Pravidla jsou jednoduchá:
a) napíšete o sobě 11 věcí
b) odpovíte na 11 otázek od blogera před vámi (v mém případě 22)
c) napíšete 11 otázek pro další blogery
d) už jen napíšete, komu všemu letadlo posíláte. Mělo by jich být také 11, ale protože moc nemám čas chodit na blogy ostatních, málo kdo zavítá ke mě a komentářů zanechává ještě méně lidí, proto jich u mne bude výrazně méně.
Takže, pokusila jsem se na sebe vyhrabat taky nějakou tu špínu, tak tady to máte:

Nový design!

18. listopadu 2012 v 17:57 | frana-alrika
Jak už u minulého článku poznamenala Ezlo, mám nový krásný a tajemný design od koho jiného než AEnag ( aenag.blog.cz ) a ještě jednou jí za něj děkuju :) . Jinak 4. díl "ZSP" už se chystá, mějte trochu strpení, prosím a Eleanora... ta je prozatím pozastavena, dokud mě neomrzí Ze stínu podzemí. Ale nebojte, určitě se k ní jednou vrátím. :)

Rozloučení

6. října 2012 v 21:38 | frana-alrika
Milí čtenáři, chtěla bych se s vámi rozloučit, protože zítra jedu do Anglie a vrátím se až v pátek. Chtěla jsem přednastavit nové kapitoly, ale nestihla jsem je v čas dopsat, takže nic nového nečekejte. Tak ahoj a pěkné školní dny plné učení :P .

Diplom od Ezla

1. září 2012 v 10:09 | frana-alrika
Tenhle diplomek jsem dostala od Ezla (http://ezlo.blog.cz) a je úžasný!mě se vážně moc líbí. Díky Ezlo. :D

Moje příprava na Vánoce

17. srpna 2012 v 18:49 | frana-alrika
Takže, vím, že je to divné, (nebo spíš já jsem divná) ale řekla jsem si, že když mám teď o prázdninách tolik volného času, začnu už připravovat dárky na Vánoce. Letos jsem si připravila něco obvzláště náročného z vlastní výroby a začínám s výrobou už zítra. Zakže bych AEnag, Ezlo a Elis chtěla poprosit aby mi do komentářů napsali:
1) Oblíbenou barvu
2) Oblíbenou knihu/seriál/film/...
3) Oblíbené zvíře/bytost/postavu/...
5) Velikost trika
4) Cokoliv jiného co vás napadne a nutně by jste to chtěli :-D
Některé věci už vím, ale napište je tam stejně, pro kontrolu. Moc díky a pěkné prázdniny.

Doplňky

28. června 2012 v 19:17 | Anag

 
 

Reklama