básničky

Podmořský orloj

27. dubna 2015 v 20:34 | frana-alrika
Básnička psaná podle obrázku, který bohužel nemůžu poskytnout, neboť není můj...

Němý hlas bez majitele.
Jen hlubina, to ona promlouvá.
Zní a s ní celý orchestr
zvuků bez tónů.

Pleskání ozubených kol.
Kol bez zubů,
kol, která schází.

Zpívání stroje promazávaného vodou,
která ho tvoří.

Šplouchání součástek
velkého orloje v Časomoří.
Časostroj měřící čas
v nečase.

Šumění mandal
narážejících na písek
i na oblohu.

Chór barev,
které jsou všechny stejně modré
a přesto zní každá jinak.

Tikání nedočkavého labyrintu.

O tom všem vypráví
hlubina.

Jedna krátká morbidní

31. ledna 2015 v 11:02 | frana-alrika
Znáte ten vtip?
Běží si tak děti po minovém poli a vesele rozhazují rukama. Některé až 30 metrů...

To bych si přála -
moct rozhodit sítě
jak ručičky dětí,
všude po okolí.

Chytat do nich motýly,
lyšaje smrtihlavy.

Rudé víno

8. prosince 2014 v 16:16 | frana-alrika

Rudé víno


Šeptají mi: to nám nesvědčí,
vracet se stále dozadu.
My víme, že tě něco čeká.
Tak ať zemřou ti, kteří žijí minulostí!
Zas si dáme něco k večeři,
budeme pít rudé víno s dušemi.

Haiku - Vír

18. srpna 2014 v 22:32 | frana-alrika
Ahoj,
zase tu pro vás mám jedno (doufám) lehce strašidelné haiku. Snad se vám bude líbit :)
Frána

Vír

Všichni spěchají
ve víru povinností,
jen smrt vyčkává.

Haiku - Květiny smti

28. července 2014 v 15:05 | frana-alrika
Zdravím,
dnes jen kratičké haiku, které mělo být součástí povídky do projektu půlminutových hororů, kterou bych ovšem chtěla zkusit přihlásit do nějaké soutěže a tak se tady zatím neodjeví. Nakonec tam to haiku ani není :D


Květiny smrti

Přes krásu jara
lidé často přehlédnou
květiny smrti.

V zajetí

20. října 2013 v 19:28 | frana-alrika

V zajetí

Zalézají myši a odlétá hmyz
ruce mě pálí jako největší zlo
pláču
uši slyší zvuk
křiku
hlasů
kroků
už přicházejí…


Frána

J. R. R. Tolkien - Poslední loď

6. května 2013 v 21:13 | frana-alrika
Milí lidičkové,
cítím se potěšena. Když se podívám, co mi přibylo komentářů u článků, doopravdy mě to hřeje u srdce a všem vám moc děkuji :) Na přání Elis a Ilíi, které mi slíbily, že by si další kapitoly Stínu podzemí, píšu osmou kapitolu, ale... já nevím, připadá mi, že z chudáka Vila dělám hrozného hlupáka! A to mě štve, tak to nemá být! No, to je jedno. Dnes jsem neodolala a dávám vám sem báseň, ale ne mou - Tolkienovu. Jedná se o báseň Poslední loď a já ji mám hrozně ráda.

Hlas z hlubin

27. dubna 2013 v 20:15 | Frána

Hlas z hlubin

Nebe zahaluje beznaděj,
černé moře se bouří.
Už se ani nenaděj,
tělo se do vody boří.

Slyšíš jemných vlnek hlas,
když zuří všechno kolem.
Kolem se mihne černý vlas,
najít jej je úkolem.

Ve strašném světle blesků
třpytí se šupiny rybí.
V tónech plných stesku
jakási lidskost chybí.

Siréna již neutíká,
ruku ti náhle drtí.
Ta píseň se tebe týká
a končí tvojí smrtí.

Pod hladinu tě zatáhne
třeba se ze sevření uvolníš,
stejně tě píseň ovládne.
Už víš, že se brzy utopíš.

Vzduch ti pomalu dochází,
její písně hrůzné jsou.
Tvoje duše jinam odchází.

Námořníku, proč jsi se jen nechal zlákat krásou?

vaše Frána

Pod hladinou žalu

1. března 2013 v 19:25 | frana-alrika
Už jsem se smířila s tím, že se u povídky nikdy dvou komentářů nedočkám, protože ji nikdo nečte a tak tu máte nový článek. Pomalu se mi začínají hromadit obrázky, ale ještě před tím, než vás jimi zasypu tu pro vás mám další básničku. Je taková... ponurá, ale snad se vám bude líbit.

Óda na záchod

12. února 2013 v 16:08 | frana-alrika
Ahojte!
A je tu třetí báseň, která vznikla původně do školy. Tahle už není tak vážná, je spíš pro pobavení a tak dvojnásob doufám, že se vám bude líbit :) . Jak jste si mohli přečíst, je to opěvování záchodu, byl to můj první nápad, ale protože mi naprosto nešel zrealizovat, vykašlala jsem se na něj a vrátila se k němu až o něco později, když mi vnukla nápad Elis. Tak, pokud se to dá říci, pěkné čtení.
frana-alrika

Zima v městě duchů

6. února 2013 v 19:39 | frana-alrika
Ahojda,
víte, jak jsem sem naposledy dávala tu báseň Rodokmen a říkala, že to je do školy? Tak pokud si vzpomínáte, říkala jsem, že mě nějak to "opěvování" začalo bavit a tak jsem napsala hne další dvě básničky. Jedna je taková vážná a ta druhá spíš pro zábavu, ale o té až někdy jindy. Já na to pojmenovávání nějak nejsem a jen jako prozatimní název jsem zvolila "Zima v městě duchů". No, myslím, že brzy poznáte proč :D . Ale ještě před tím zase varování- nejsem moc dobrá básnížka, spíš bych se v tomto směru přirovnávala k netalentovanému hovadu, co si občas myslí, že něco vymyslelo. No, tak pěkné čtení, pokud se to tak dá říci.

Rodokmen

3. února 2013 v 21:35 | frana-alrika
Pěkný den.
Na hudebku ve škole jsme měli velmi těžký úkol. Měli jsme vymyslet píseň a opívat (pět o) nějaké libovolné věci. A pak jsem jednoho dne koukala na jeden dokument o rodokmenech a dostala jsem nápad. Naštěstí jsme nemuseli píseň zpívat, stačilo zarecitovat a tak to zůstalo básní. Nakonec jsem vytvořila tři až čtyři, ale to je teď nepodstatné. A taky vás předem upozorňuji, že nemám básnické střevo, je to moje úplně první básnička a rýmy stojí za prd. Tak pokud něco máte proti nevydařeným básničkám s volným veršem, radši si to nečtěte :D
 
 

Reklama