Motýl naruby

2. března 2016 v 20:46 | Frána |  To, čemu říkají život
Já vím, měla jsem vám sem dát letáček a pozvat vás. Snad pomůže omluva, že jsem měla tolik práce do školy a právě na tuhle akci, že jsem to tak nějak nestihla. Ale můžete si alespoň přečíst, jak to vypadá, když se někdo, kdo v životě pořádnou poezii nepsal, dostane na předčítání poezie své a ještě dalších autorů. Tak k popukání jako historka z podzimního CONiáše to asi nebude, ale stejně se myslím máte na co těšit. Je to totiž historka o tom, jak jsem vystupovala na akci, která by správně neměla nikdy proběhnout.




Už začátkem února se na facebooku začaly šířit plakátky zvoucí na první čtení umělecké skupiny Motýl naruby, která existuje už druhým rokem pod vedelím básníka Marka Rehy. Když si to jméno ale dáte do vyhledávače, pravděpodobně vám to žádného básníka nenajde. Víte, on totiž žádný Marek Reha neexistuje. Stejně jako neexistuje ani Motýl naruby...
V Praze se od pátku 19. do neděle 21. konal LARP Maškaráda. Možná vám to něco řekne, pravděpodobně spíš ne. Ale to nevadí, ono to samo o sobě moc důležité není. Přesto to ale zmínit musím, protože přesně kvůli tomu celá tahle maškaráda vznikla. V nepřeberném množství linek byla i ta naše malá. Hráči měli přemluvit básníka, aby šel s nimi. Ale organizátoři by jim to přece nedali jen tak, tak se domluvili s kroužkem tvůrčího psaní, kam chodím, a uspořádali přesně tuhle akci. Protože přemlouvat básníka, který je v centru pozornosti a fanynek je hned o mnoho těžší :)
Takže ano. Marek Reha bylo jen jméno role, kterou zvlárnil někdo, kdo se jmenuje úplně jinak. A nebyl jediný, vlastně polovina jmen přednášejících byla smyšlená, druhá polovina vystupovala jen pod přezdívkami. Někteří ani nečetli vlastní texty, jen básně, které jim napsal nějaký jiný pisálek, který se akce nemohl zúčastnit... Přesto ale naprostá většina lidi, kteří se přišli podívat, netušila a pravděpodobně ani teď netuší, jak to doopravdy bylo. A byla to pro ně prostě jen příjemná akce.
Většinu dne jsem pro tuhle akci vyřezávala papírové motýly, kterými jsme se rozhodli ozdobit stoly. Vypadalo to vážně krásně, ale to vám tedy povím, na klidu mi to zrovna nepřidalo, když jsem půl hodiny před odchodem musela udělat ještě posledního motýla a nebyla jsem ani pořádně oblečená a co kdybych si ten řezák třeba upustila na nohu a zabodla se a nemohla nikam jít, že jo.

Protože jsme si jako dresscode domluvili černobílou, nebyl pro mě žádný problém obléknout se - černobílou nosím skoro pořád. není to ani tím, že bych byla tak vážná a sofistikovaná a jiné barvy by se mi nelíbily. Naopak bych se oblíkala barevně vážně ráda, ale většinou se mi nelíbí střihy oblečení, které je barevné. A střih mi přijde důležitější, takže...
Moc často to nedělám, ale taky jsem vzala do rukou líčidla a párkrát si s nimi málem vypíchla oko, protože tohle byla přece velká akce. A navíc to pomáhá, když je člověk nervózní, vážně. Je to taková maska, za kterou se můžete schovat. Jako kdyby tam pak stál někdo jiný. Někdo hezký a dokonalý, takoví lidé se přeci neztrapňují, že? Pak jsem už jenom zapnula sametku, svůj náhrdelník s hrudním košem a vypadala jsem jako někdo úplně jiný.

Ah, na té fotce mám zrovna takový hloupý výraz. Ale co, lepší obrázek se mnou v čele jsem nesehnala a chtěla jsem si připadat alespoň na chvíli jako středobod tohohle článku :D Tohle je zrovna obrázek ještě ze zkoušky - zkoušeli jsme, jak bude fungovat systém, který jsme si vymysleli. To jsou ty židle v kroužku - vždy jeden stál a potom se celé kolečko posunulo. On se posadil, další musel stát a předčítat. Tak dobří, abychom se to naučili nazpaměť, nejsme, no. Ale fungovalo to. A navíc to prý vypadalo vážně dobře.
Básně byly krásně řazené do tématických celků, každý měl básní pět. Já sem ale přidávám jenom čtyři, protože ta poslední na téma "konec" nebyla moje. Napsala ji kamarádka, já si jí vzala, protože se čtení neúčastnila a já nechtěla, aby tu báseň nikdo nečetl (a navíc jsem si už nebyla schopná napsat nic vlastního, přiznávám).

Téma: Zítřek
Název: Mezičasí

Je mezičasí.
Kyvadlovým hodinám se ručičky zastavily na dvanáctce.
A čísla se zpřeházela, celá zmatená tou divnou dobou.
Kyvadlo někdo utrhl.
Snad ze strachu ze zítřka.

Je mezičasí.
V přesýpacích hodinách, zkroucených jak smyčka nekonečna, se vznáší zrnka písku.
Unikají ven dírou, kterou do skla kdosi udělal.
Snad ze strachu z budoucnosti.

Je mezičasí.
A vodním hodinám neznámý vypil vodu.
A na těch slunečních se zastavil stín.
A na pozadí žádné tiché tik, ťak, tik.
Zítřek nebude.

Téma: Láska

Název: Pokroucená láska

Ptám se sama sebe
kolik mi půjčíš hvězd.
Nad námi širé nebe
a ty smíš mi ho snést.

Jakou má tvá láska cenu?
já ptám se ticha každý den.
Trochu lásky přidám k věnu,
když pořídíš mi živý sen.

Dej mi kouzelnou píšťalu
vypěstuj ze smaragdu květ
přines mi tisíc křišťálů
a do jednoho zavři svět.

Chci důkaz, že jen pro mě bije
srdce tvé, tak dej mi ho též!
Co posílí, to nezabije
Tak z kostí svých vybuduj mi věž.

A pokud jinak nezvolím,
ruce si rozedři a spal.
Potom ti možná dovolím,
abys mě do náručí bral.

Potom ti možná dovolím,
ať po boku mi usínáš.
Jen tehdy se ti podvolím,
jinak mou lásku nezískáš.

Zrovna u téhle říkanky upřímně doufám, že když jsem ji četla, zněla líp, než když takhle leží a běží. Nejsem na ni moc pyšná, rýmy jsou ohrané a rytmus nevychází. Meh

Téma: Ptáci a Pelyněk

Název: Ptáci

Slunce pálí, řeknu vám
ptáci z nebe padají
na zimu ztrácí peří
a pak se diví, že mrznou

Dobře, dobře, tahle také není tak úplně moje. Je to kolektivní práce naší třidy, oni napsali hromadu rýmů a já si z nich vybrala ty, které se mi líbily a upravila je, postavila do tohohle textu. Fakt se mi to líbí.

Téma: Prach a popel

Název: Popel a prach

Neotevírej
oči zřící šílenství,
oči z popela.

Jen se nedívej,
oči plné popela,
prach plný očí.

Snad se vám to líbilo. Plánuju sepsat ještě něco málo o tom, co zajímavého se stalo potom, něco víc o naší lince v LARPu jako takové, kdyby to někoho zajímalo, atd. Bude i bonusová básnička.
Nakonec přidám doporučení, abyste se v Týnské rozhodně někdy zastavili, je to tam moc hezké a mají tam dobrou čokoládu :)

Frána
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ilía Ilía | E-mail | Web | 3. března 2016 v 10:18 | Reagovat

Akce vypadá vážně suprově, sama bych se něčeho takového chtěla jednou zúčastnit. :)
Básně jsou krásné. Obdivuju všechny, co mají odvahu svoje práce přečíst před publikem :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama