Prosinec 2015

Ohlédnutí se a nové vyhlídky podruhé

31. prosince 2015 v 22:31 | frana-alrika |  Z hlubin mé mysli
Blíží se další Nový rok s blogem a já si vzpomněla na článek, který jsem psala na ten minulý. Ohlédnutí se a nové vyhlídky, tak se jmenoval. Podíváme se, co všechno se splnilo, nesplnilo, co přibylo, aniž by mě to kdy předtím byť jenom napadlo. A taky bych mohla d nynějším odstupem zhodnotit úspěchy z dávného roku 2014 a přidat cíle na 2016. Zhodnocení tří let mého života v jednom článku, pojďme na to!

Dávná minulost

Rok 2014 byl v mnoha směrech rokem novinek. Byl to rok kratičkých textů, scének, náčrtů chvilkových záchvěvů emocí a myšlenek. Psala jsem hodně, ale vlastně to nemělo jednotnou konzistenci, byly to jen střípky a útržky.
Pamatuju si, jakou radost jsem měla z toho autorského čtení v Bohnicích (toho linku si važte, přidávám ho opravdu nerada. Mé sebevědomí tehdy bylo na bodu mrazu a nemám sílu to přepisovat. To bych se pak nemohla sama sobě smát?). Můj velký úspěch. Teď už mi to přijde jako maličkost, která mi tehdy zlepšila náladu, ale vlastně mě nejspíš moc nikam neposunula. Nevím, možná to na mě nějaký vliv mělo, jen si to neuvědomuju. Ale asi ano, minimálně mi to trochu zvedlo sebevědomí a dalo dobrou historku o cestování taxíkem do Bohnic v kostýmu viktoriánské dámy.
Dlaší literární úspěch, školní sborník, dnes (abych byla upřímná) považuji spíše za ostudu, s tou povídkou v něm jsem hrubě nespokojená. Nebo spíše se zpracováním, ten příběh mám ráda. A vlastně se mi stal předlohou pro svět, který stále žije a rozvíjí se. Abych nezapomněla - rok 2014 byl také rokem, kdy jsem zkoušela vyprávět své vlastní RPG. Nezapomenutelná událost a myslím to jen v tom nejlepším slova smyslu.
Za největší úspěch jsem považovala dopsání Slunečnice. Má milá povídka, která byla poslána s nadějí, že by mohla být otištěna v opravdovém sborníku.

Cyberpunk

13. prosince 2015 v 21:12 | frana-alrika |  Obrázky
Šílená hráčka RPG se vám opět hlásí.
Proč vytahuju to, že hraju RPG? Odpověď je snadná - obrázky, které vám dnes budu cpát abych vás zase neodbývala až tolik, jsou pro jedno RPG přímo kreslené. Aneb když je kamarád nevýtvarník a ví, na koho se obrátit, vznikají věci :)
Jak jde poznat z názvu článku, svět, ve kterém se RPG odehrává (a já si ho ještě ani jednou nezahrála, ach jo), je cyberpunkové sci-fi z poměrně blízké budoucnosti. A to je asi tak jediný komentář, který k tomu potřebujete.
Enjoy
Frána :)


PS: Jak jsem psala v EDITU k NoWriMo - už mám víc jak 15 000 slov! Stračně nestíhám, ale není všem dnům konec! :)

NoWriMo

1. prosince 2015 v 22:07 | Frána |  Projekty
Tak jsem zase zmeškala NaNoWriMo. Pro ty, kteří nevědí, je to zkratka National Novel Writing Month. Banda lidí se prostě na začátku listopadu sebere a snaží se za těch třicet dní sesmolit knihu. Nemusí být dobrá, stačí pokořit hranici těch magických padesát tisíc slov. Pak se člověk může pustit do korektur a úprav, anebo si prostě jen oddechnout, říct si, že je dobrý a dílo rytuálně spálit.
Ten nápad se mi vždycky líbil, chtěla jsem se zapojit už minulý rok, ale dozvěděla jsem se o tom příliš pozdě. A letos jsem na to zapomněla a promeškala to zase. Zapojovat se v půlce nemělo smysl, protože mi bylo jasné, že to lidé nestíhají i tak, natož aby si zkracovali časový limit. Ale jsem bytůstka tvrdohlavá a řekla jsem si, že to chci zkusit taky, i kdybych si to měla uspořádat sama. Výzva přijata.
A tak si píšu své vlastní NoWriMo (protože to vlastně není moc national, že). A o měsíc posunutě, aby toho nebylo málo. Na druhou stranu si myslím, že bych to mohla zvládnout, když je ten prosinec a budou prázniny. Snad se rodina u stromečku nebude moc zlobit, že furt něco ťukám do notebooku...
Jako téma to nakonec opět vyhrál svět, ve kterém se odehrává např. má povídka Masky, kterou zde najdete rozporcovanou na dvě části. Ovšem není moc dobrá a navíc za tu dobu, která uplynula ode dne, kdy jsem povídku dopsala, se svět stihl rozrůst. Teď má tak trojnásobnou velikost. Minimálně. A ten příběh v hlavě nosím už dlouho, tak bych ho snad mohla konečně dostat na papír. Je to velká příležitost udělat z toho román a pak bestseller, za chvíli budu v knihkupectví a vy si budete moct říct "Páni, její blog jsem četla" :D No, jako vtip dobré.
Tak jsem tedy začala. Za dnešek jsem napsala krásných 1658 slov a jenom doufám, že to nevzdám a nepadne tomu za obět veškerý můj osobní život.
Držte mi palce,
Frána

EDIT: Mám rovných 15 000. Upřímně nestíhám a vlastně si říkám, že snažit se stíhat moc nemá smysl. Napíšu každý den tisíc slov, na tom končím, víc nezvládám. Kde jsem nabrala ty dva tisíce, které mi tam přebývají, to opravdu netuším. Tak či tak, stále jsem přesvědčená, že to je skvělá věc a tak trochu doufám, že o prázdninách se přece jen hecnu a napíšu toho víc. I kdyby to mělo být míň jak padesát tisíc slov. Možná to jen doopravdy moc a přecenila jsem síly. Pfff, alespoň že mám víc než kamarádka, která si řekla, že mě dožene :D