Řetězový TAG

11. srpna 2014 v 15:57 | frana-alrika |  Z hlubin mé mysli
Ahojky,
byla jsem nominována na řetězový tag a protože tábor mi skončil a já nemám najednou co dělat, okamžitě jsem se dala do toho. Plán zní:

1. Poděkovat tomu, kdo tě nominoval.
2. Napiš o sobě jedenact faktů.
3. Odpověz na 11 otázek.
4. Nominuj 11 blogů a vytvoř dalších 11 otázek.



1.
Mockrát děkuji Ilíe, protože jsem už vážně potřebovala jiný článek než Já, pisálek a haiku (ještě jedno pro vás mám, tak se zase za týden přijďte podívat :)) a ona mi dala příležitost na to něco napsat. Takže mockrát děkuji, jsi skvělá a úžasně jsi to načasovala ^^ :D

2.
  1. Má přezdívka Frána je odvozená od příjmení, zatímco Alrika je jméno první hlavní hrdinky (nebo alespoň první, kterou si pamatuji :D).
  2. Zbožňuju sladké, takže když byste mě někdo chtěl někdy podplatit, víte jak na to :D
  3. Troufale se nazývám fantazákem a to i přes to, že si z Star wars nepamatuji ani ťuk a obdobné to je i s většinou Harryho Pottera - a některé díly obojího jsem neviděla vůbec.
  4. Díky babičce jsem prakticky vyrůstala na Stargate (a Pánovi prstenů taky, ale ne tolik). Ještě teď si pamatuji, jak jsem asi v pěti letech stavěla hvězdnou bránu z lega :D
  5. Jsem fanouškem české sci-fi a fantasy.
  6. Ve svém životě jsem stihla vyzkoušet neuvěřitelné množství věcí - karate, taiji, hru na housle, flétnu, foukací harmoniku, výtvarku, jízdu na koni, orientální tance, střelbu z luku, šerm, ... U většiny z těchto aktivit jsem ale nevydržela déle než rok.
  7. K většině věcí, u kterých jsem vydržela a které se mi staly koníčky/láskou/inspirací, jsem se dostala přes bratrance. Pár příkladů - Pán prstenů, Hraničářův učeň, Heroes of Might and Magic (já osobně pařím konkrétně pětku), LARPy, Dračí doupě (jej, to předbíhám k otázkám... nevadí :D) a dokonce i samotné psaní povídek.
  8. Mám takový zvláštní zvyk. Většina lidí, když je v knize něco napínavého, čte rychleji, aby zjistila, jak to dopadne. Já to dělám naopak. Knihu musím zavřít, rozdýchat to, uspořádat si myšlenky a upříst konspirační teorie (tzn. udělat si vlastní názor) a teprve potom čtu dál.
  9. Mám příšerné vnímání času. Nejen že nedokážu odhadnout, jak dlouho trvá minuta, navíc nejsem schopná říct, jak dlouho chodím na výtvarku, kolik mi bylo, když jsme byli na dovolené v Egyptě, atd....
  10. Ve svém pokoji mám tři lehce děsivé loutky, z toho dvě jsou asi třicet let staré.
  11. Mám strašlivě ráda staré (a nejlépe naprosto zbytečné) věci! Kromě těch loutek mám v pokoji ještě psací stroj, koženou(?) aktovku, perka na tuš, obrázky na zeď, které na zdi nejspíš nikdy viset nebudou... Myslím, že si to dokážete představit :D
3.
Dívala ses na Hannu Montanu?
Ano. A musím říct, že na to nejsem zrovna pyšná. Ale bylo to spíš takové to: "hm, v televizi vůbec nic nedávají... tak zapneme tu nejmíň divnou věc." popř. "ten seriál, na který se chci dívat, začne až po tomhle, tak to necháme běžet, ať ho nezmeškám." Takže to rzhodně nebylo nějaké dlouhodobé sledování, natož snad pravidelné. Ne. Jenom divná výplň času, po který jsem neměla co dělat.

O čem se ti naposled zdálo?
Já si své sny nepamatuju. Obvykle je zapomenu ještě před probuzením, někdy těsně po něm. A když už si je zapamutuji, nevydrží mi do druhého dne. Občas mi ale přetrvávají pocity. Jednou jsem celý den chodila jak sluníčko, protože se mi zdál úžasný a dramatický sen, ovšem nepamatovala jsem si z něj ani ťuk. Na druhou stranu to dokáže naštvat, když se vám zdálo něco tak úžasného a vy podle toho nemůžete napsat povídku :D

Bavíš se někdy se svými postavami?
Fujtajb, jen to ne! Vždyť bych se musela jít léčit! :D Já měla (myslím si, že to nejhorší už je za mnou) tendence konat svým postavám hrozné věci. Za příklady dám všechny tři kapitolové povídky, které jsem sem kdy dala.
Zaprvé Vzpoura chrličů (schválně, kdo si vzpomínáte? :)). Tvorové až zoufale připomínající kamenné chrliče napadli a víceméně (i když to tam nebylo přímo řečeno) povraždili celou pevnost.
Zadruhé Ve stínu podzemí. Myslím si, že tady jsem se k vysvětlení celé záležitosti nikdy nedostala, ale protože v povídce nejspíš nehodlám pokračovat, tak vám to tady vysvětlím a věci uvedu na provou míru. Kdo jste to četl? Vzpomínáte si, jak Marika strašlivě nenáviděla Vila? Nebo spíš jeho otce? Víte proč? Šestnáct let před tím, než se odehrává děj, navštívil podsvětí a elfy, kteří tam žili, zmasakroval nebo vzal do otroctví.
A zatřetí Dračí dech. Tady ještě moc textu není a myslím si, že po... půl roce? bych mohla připsat zase nějakou tu kapitolu. Každopádně ten začátek co mám mluví sám za sebe. Adrie zemřela sestra a poté i otec. A o pár let později ještě matka, otčím a bratři.
Co myslíte? Asi bych nebyla tak sluníčková, kdybych si s nimi někdy zkusila povídat, co? :D

Jestli ano, tak o čem?
Odpověď byla ne, takže tuto otázku přeskakuji :)

Chtěla bys vydat knihu?
Na tuto otázku jsem už odpovídala v Já, pisálek, ale hrozně ráda na ni odpovím znova, takže ti, co už odpověď vědí, mohou přeskočit.
Vydat knihu je sen mnohých. A já je chápu, ale já sama bych do toho nešla. Ne, pokud bych neměla něco doopravdy vyjímečného, co by za to stálo. Možná až jednou nějaký román dopíšu, změním názor, kdo ví? Ono vydat knihu nese i spoustu starostí. Například kritiku. Člověk, když už vydává knihu, je pro něj obvykle něčím vyjímečným, nad čím strávil hodně času. A když se to kritikům nebude líbit? Mě by to bylo líto a užíralo by mě to. Člověk si z toho nemá nic dělat, ale už teď, když dávám hloupou povídku do školy přečíst bratranci (kterého jsem zmiňovala v jedenácti faktech a který mě ke psaní přivedl), celá se třesu a jsem nervózní, co na to řekne. A to i přes to, že on je na mě většinou hodný. Vydat knihu je jako vydat se do rukou celého světa, který vás drapne a rozebere váš milovaný román na maličké kousíčky. Rozebere vás. A nebo si té knížky, nad kterou jste seděli... týdny? Měsíce? Roky?... nikdo nevšimne. Neprorazí a i když bude sebelepší, upadne v zapomění. Prorazit v této branži je těžké. A jen pár vyvoleným se to bovede. Podle mě to přináší víc starostí než radosti.

Jsi ráda, že jsem tě nominovala? *zlomyslný smajlík*
Jak už jsem řekla, ano, jsem. Moc. Neměla jsem nápad, co zajímavého sem dát, a navíc mě na takovéto otázky odpovídat baví. A ty jsi dala hodně zajímavé otázky :D

Hrála jsi někdy Dračí doupě?
Na tuhle otázku jsem se těšila nejvíc! A teď se připravte na slohovku nejdelší, protože k tomuhle mám hodně co říct! Už když jsem byla malá, bratranec (ach ano, zase on :D) mě a svému bráchovi (mému druhému bratranci, pochopitelně. Ale budu mu tady říkat spíš bratrancův bratr, ať víte, kterého zrovna myslím XD) vyprávěl. Nebylo to Dračí doupě v pravém smyslu slova, měli jsme vlastní pravidla, ale byla to velká zábava. Ještě teď se ho občas snažím dokopat k tomu, aby vyprávěl, ale buď nechce on, nebo jeho bratr.
No, ale před rokem jsem se dostala k RPGčkům. Role Playing Game(s). Myslím si, že k této otázce to pořád patří, protože i DrD je v zásadě RPGčko, no ne? Zamilovala jsem si hlavně ta bez pravidel, bez házení kostkou, kdy je všechno ponecháno v rukou vypravěče. Teď zhruba každý měsíc chodím na RPG scion a stala jsem se na něm skoro závislá, protože je vážně boží! Někdy vám o něm budu vyprávět, ale teď ještě nenadešel čas... (nebo spíš toho bude tolik, že to bude mít minimálně jeden vlastní článek :D)

Myslíš si, že jsi větší blázen než já? :DDD
Na tuto otázku jsem si odpověď rozmýšlela hodně dlouho. A nebudete mi věřit k jakému závěru jsem došla :D Nazačátek bych chtěla říct, že tě osobně neznám, takže to nemůžu úplně posoudit. Myslím si, že většinou jsem hodně normální. Ale potom tady jsou ty dny, které nezahrnuje slovo většinou. Já vím, že lidi jsou soutěživí a každý by chtěl být největší blázen, ale pokud si myslíte, že jste bláznivější než já, asi se dost hrubě pletete :D Nevěříte? Pak si položte tyto otázky:
  • Už jste někdy lezli polonazí oknem do své vlastní chatky?
  • Vloupávali se do školy jen proto, aby vás nikdo neviděl, jak tam jdete?
  • Rozumíte větě: "A pak na nás vyskočila krýpa, tak jsme jí zčopali a vylůtovali"?
  • Řešili jste někdy, jestli máte nebo nemáte vyvraždit vesnici plnou civilistů? (to se vracím k RPGčkům, ale řešilo se to zcela vážně, tudíž se to také počítá :D)
Pokud jste na tyto otázky odpověděli ne (pokud jste u něčeho odpověděli ano, tak mi to prosím neříkejte. Zvlášť u té poslední otázky O.o), tak jsem asi vyhrála XD

Byla jsi někde na dovolené?
Nespecifikovaná otázka. Jak to myslíš? Letos? Loni? Před třemi lety? V zahraničí, nebo se počítá i na chatě? O.o
Ale abych to tu nekazila, tak odpovím, i když třeba ne správně. Letos jsem nebyla nikde v zahraničí, ale teď o prázdninách jsem často na chatě.

Jaká byla tvoje reakce na můj komentář? :DDDD
Komentář? Kde? O.o

Kdyby sis mohla vybrat... nastěhovala by ses raději do domu, kde straší duch Jacka Rozparovače nebo duch Draculi?
Já jsem hrozný srab, něco bez duchů byste tam neměli? ... Cože?! Realitní kancelář paní Strašlivé?! ...Eh... tak asi nic no :D

4.
Nominuji:
Ilía (promiň, ale nemám koho nominovat a zajímají mě tvé odpovědi :D)
A protože zbytek mých SB je mrtvý, tak tady končím. Pokud byste někdo chtěl, řekněte, ráda vás zařadím :)

Otázky:
Jak byste se popsali? (rozepište se, prosím :))
Sbíráte něco?
Máte nějaký zlozvyk? Jaký?
Kde si představujete sebe za 10 let?
Máte nějakého člověka, který vás přivádí k dobrým knihám/hrám/aktivitám/...?
Jaký máte vztah k českým knihám?
Už jste někdy zkoušeli nějaké to RPG? Pokud ano, podělte se :)
Jaký máte názor na LARPy a LARPery?
Co pro vás znamenají knihy?
Co pro vás znamená fantazie?
Jak si představujete můzu?

Frána
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ilía Ilía | E-mail | Web | 2. listopadu 2014 v 19:24 | Reagovat

Až teď jsem se dostala k přečtení. Zastřel mě, prosím :-D
Zajímavé. A vtipné. Taky mě k Dračáku přivedl bratranec.
A dobře, na ty otázky jsem odpověděla ne, ale teď čučákuj tohle.
Když sme byli na výletě se třídou usnula jsem před večeří. Holky mě budily, já jim řekla, že už jdu, abych potom naprosto vědomě zase usnula a o dvě minuty později se šokovaně probudila a byla nucena vyskakovat z okna zamčené chatky (mmchd 2 metry nad zemí) a všechny dohánět :-D
A už jsi někdy seděla s kamarádkou u oběda nad špagetama a naprosto vážně probírala zombie nácky, který si nastěhovala do koupelny? Imaginární samozřejmě (Dobře...všechny moje kamarádky jsou trochu trhlý, ale to nic nemění na faktu, že jsem tam dokázala sedět s kamennou tváří. :-D

A díky za nominaci. Hned jak přesunu vše ze starého blogu, tak se na otázky hned vrhnu :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama