Já, pisálek - Kniha vs. povídka

28. dubna 2014 v 19:57 | frana-alrika |  Projekty

3) Kniha vs. povídka


téměř všichni svým (a někdy i nejenom těm) prvním literárním pokusům říkají "moje kniha" máš/měl(a) jsi to taky tak?
Ne. Já nikdy. Upřímně netuším, jak jsem svým příběhům říkala, když jsem začínala, ale kniha to nebyla nikdy. Dokonce i ty delší projekty jako například Dračí dech, který má momentálně přes třicet A5 a to jsem se ani nedostala k tomu hlavnímu, je stále nazýván povídkou. Pro mne je kniha hmotná, je to příběh krásně založený v deskách a potom v knihovně. Je to možná hlopé, ale i kdybych se rozhodla příběh vydat, pořád to bude jen příběh, dokud bych ho neměla pěkně vytisknutý. Možná také ne, já nevím, tak daleko se snad nikdy nedostanu, abych to mohla zjišťovat, ale teď to vidím takhle. Pro mne je má tvorba prostě povídková, ne knižní :)



označujete své příběhy za "knihy" ještě teď, nebo už jste přešli k označení "povídka"?
Ehm... vzhledem k minulé otázce si myslím, že tuto mohu přeskočit :DDD

píšete kromě blogových povídek i nějaké jiné, nezveřejněné, kterým s nadsázkou (nebo bez ní) říkáte kniha?
A tuhle také...

je to dost blbá otázka, jelikož v 90% zní odpověď ano - chtěli byste vydat knihu?
Já vím, že hodně lidí si hned představuje, jak svou knihu vydají. Ale já k nim rozhodně nepatřím. Možná jednou změním názor, ale teď všechno ve mě říká "ani omylem!". A já vám zase naoplátku řeknu proč.
Za prvé nejsem schopná knihu napsat :D Ještě nikdy jsem žádný svůj příběh pořádně nedopsala, nedostala jsem se do bodu, kdy bych s ním byla doopravdy spokojená. Kdybych už něco doopravdy dopsala, nikdy to nebude dokonalé. A v tom je ten problém. Kdybych vážně chtěla vydat knihu, musela by být dokonalá. A jen přiblížení se dokonalosti zabere léta. Na to j prostě nemám trpělivost. Jistě, když maluji, dokážu u svého díla být hodiny, ale příběh? To je něco jiného. Psala jsem povídku do školy a velice rychle jsem zjistila, že to je pro mne hrozně těžké, přepisovat jednu a tu samou povídku pořád dokola a vypiplávat ty nejmenší detaily. Psát odznovu celé odstavce textu, se kterými jste nebyli spokojeni, bez jediného nového nápadu. Po chvilce to přestane být zábava. Potom to člověk vidí už jen jako povinost. To není pro mne, věřte mi.
Za druhé, když si řekneme, že otázka zní, jestli chci vydat knihu TEĎ, bude tu veliký problém - můj věk. Vydávat knihu v patnácti mi přijde hloupé. Omlouvám se všem, kteří o tom sní, nebo v tomto věku sami knihu vydali, ale je to hloupé. Nikdo vás nebere vážně, jste moc mladí a nezkušení a, i když bude zaše dílo dobré, začnete se topit pod předsudky. Dalším důvodem je, co jsem napsala výš. Na dobrou knihu jsou potřeba léta příprav (alespoň podle mého úsudku) a v patnácti na to prostě nemáte dost času. Dalším problémem podle mě je nedostatek vědomostí. I to, co nám ve škole lijí do hlav se může hodit, když píšete povídku. Ale pořád toho nemám na knihu nalitého dost :D
Za třetí - kritika. Nebudete mi to věřit, když rozsypávám na každou stranu své hloupé řeči a ještě hloupější názory, každého poučuji a neustále radím, ale já bych se pod přísnou kritikou, kterou dávají opravdoví, tvrdí kritici neberoucí ohledy, sesypala. Mě by to bylo hrozně líto, že ta kniha, kterou jsem tak dlouho piplala, se nelíbí a podle ostatních je to blbost.
To jsou mé důvody. Možná bych vymyslela ještě další, ale tohle jsou ty hlavní, nechci vás zase utopit bezduchými řečmi :D Prostě a jednoduše, teď se ještě na vydání knihy necítím :D Možná za takových... třicet let? Možná...

Pokud jste se dostali až sem, vězte, že máte můj obdiv :D
Frána :)

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ilía Ilía | E-mail | Web | 3. května 2014 v 18:39 | Reagovat

Tak v tomto se asi neshodneme :D Já rozhodně vydat knihu chci. A co nejdřív. Stači třeba na vlastní náklady. Ze začátku. :D
...a promiň, že ti neodepisuju na tu kapitolu. Mně se to pořád ještě stahuje do počítače -_-

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama