Březen 2014

Prostor

25. března 2014 v 18:15 | frana-alrika |  Jednorázové povídky
Zdravím vás,
tak jsem se v pořádku vrátila z Bohnic, jsem sama moc ráda, že si mě tam nenechali :D Mám pro vás fotku, jelikož nám to v těch viktoriánských šatech a účesech moc slušelo :) A pozor! To je poprvé (a nejspíš naposledy) co na blog dávám obrázek, kde jsem si neustřihla hlavu. Tak se prosím neděste :D (Jo a hlavně zveřejňuji kratičkou povídku, kterou jsem tam četla :))


Ostatní slečny představovat asi nebudu, mohli by se zlobit, ale prozradím, že uprostřed stojí úžasná a skvělá Lucie Lukačovičová (její díla vám moc doporučuji, mám je moc ráda, hlavně knihu Detektivní kancelář Sirius :)). A já jsem ta, co stojí úplně vpravo, ta v té světle fialové turnýře. (Prosím, žádné hanlivé komentáře, ano?)
A teď samotná povídka :)

Driáda

15. března 2014 v 10:11 | frana-alrika
Ahoj, zase naživu!
Moc se omlouvám, že vás tolik zanedbávám. Bohužel pro to ani nemám pádnou výmluvu, prostě jsem jen líná. No, ale to je jedno, vy mi to snad odpustíte, ne? :D
Mám pro vás další krátkou povídku, tato nese název Driáda. Brzy poznáte proč. Jen by ještě stálo za to zmínit, že takhle to původně nevypadalo. Byly to dvě rozdílné povídky, které spolu naprosto nesouvisely. Až dnes jsem si řekla, že vlastně do sebe pasují. A tak jsem v podtatě odstřihla pointu a vznikl popis situace a pocitů. Je to povídka o tichu, o řeči a o lidech. Snad se vám bude líbit :)
PS: Nebudete někdo dne 23.3. v Praze? Bude knižní hokynářství a bylo by fajn vás tam potkat. Budete tam moci prodat/koupit staré knihy a budou tam workshopy, navíc přednáška spisovatelky Lucie Lukačovičové (její tvorbu mám osobně moc ráda) na téma Strašidla a příšery a já plus jiní tam budeme prezentovat svá díla. Bude to sranda, sledovat, jak se tam ztrapním, určitě přijďte! :D

Já, pisálek - Moje začátky

2. března 2014 v 18:21 | frana-alrika |  Projekty
Ahoj!
Tak jsem zase živá a tentokrát jsem se rozhodla zapojit se do projektu Já, pisálek. Možná se o mě dozvíte něco zajímavého :D Předem upozorňuji (ještě než sama přikročím k vyplňování otázek), že jak všichni víte, jsem děsně ukecaná, takže nmožná budu trochu odbíhat od tématu a celkově to bude možná krapítko delší. Kdo se tím prokouše, bude mít na mě nějaké nové drby :D

1) Moje začátky

rozepiš se o tom, jak jsi začal/a s psaním.
No, tady vlastně není moc co říct. Prostě jsem si jednoho dne vzala papír a tužku a řekla si, že napíši příběh. A psala jsem. Vlastně, s tím papírem si nejsem až tak jistá. Svůj začátek mám uložený v počítači, nevím, jestli jsem nepsala rovnou do něj... ale na tom přece nezáleží.

co tě k tomu vedlo?
Tak tohle si pamatuji ale úplně přesně. Když jsem byla malá milovala jsem, když se jeden z mých dvou bratranců odhodlal k tomu dělat vypravěče dračího doupěte. To byl můj život a ještě teď, když k nim přijedeme, ukecávám Davida, aby vyprávěl. Žel bohu, je mu už sedmnáct a moc se s ním nedá mluvit. Celý den jen sedí u počítače a hraje a hraje a hraje... No, každopádně - jednou se k tomu nikdo z nich neměl a tak jsem musela ukecat někoho jiného. A nejblíž byla babička. Nejdříve jsem jí samozřejmě musela vysvětlit, co to vlastně jde. A potom tedy začala vyprávět. Její příbeh se mi líbil ještě daleko víc než ty od bratranců a i když dovyprávěla, stejně jsem si ho domýšlela dál a upravovala. A příběhy si vždy sami říkají o to, aby byly sepsány. Tak jsem se o to pokusila. Dobře, neúspěšně, dopadlo to tak, že jsem napsala několik řádků plných chyb a pak jsem se na to vykašlala :D
kolik ti bylo?
Já už vlastně ani nevím. Ale nedávno jsem vypátrala, že jsem začala svá nedokončená dílka zveřejňovat přesně osmého ledna 2011. Takže maximálně dvanáct. Ale podle toho, kolik příběhů jsem stihla vymyslet, a podle toho, že jsem byla schopná napsat syn s "I", bych si typla mnohem méně. I když hrubek jsem psala hodně a i teď píšu... Víte co? Zkusím to do příštího článku zjistit. To bude zábava :D
a co tvoje ÚPLNĚ první příběh/y? Byly vůbec sepsané, nebo jen ležely v tvé hlavě?
Tahle otázka mě přiměla se zamyslet. A došla jsem k zajímavému výsledku - já si nepamatuji, že bych si něco vymyslela dřív než to již výšezmíněné dílo. Možná, že to bylo už moc dávno a já to prostě zapomněla, ale já bych se přiklonila spíše k té druhé možnosti. A to té, že do té doby jsem opravdu nic nevymyslela. V tom případě musím babičce mockrát poděkovat, protože tím ve mě probudila jak radost ze psaní, tak fantazii, která sice chvílemi vynechává, ale jinak se stala nedílnou součástí mého života. A tudíž odpověď na druhou část otázky (nebo spíš druhou otázku tohoto kousku) je, že byl pokus je sepsat.
o čem jsi psala?
To úplně první dílko mělo být o městském království, které stojí na ostrově uprostřed jezera. Jezero i celé království je chráněno kouzly čtyř čarodějek, které žijí na břehu jezera, každá na jedné světové straně, každá se schopnostmi jednoho živlu. Jednoho dne se králi zjeví kouzelník a vypoví mu proroctví, že králův potomek zachrání celé království. A potomek se narodí. Dcera. A potom se objeví nebezpečí - celé jezero změní barvu (nepamatuji se, jestli zrudne nebo zčerná, ale něco podobně nepřirozeného), vinou dvou ze čtyř čarodějek, které se staly zlé. Na hradě se objeví elfka, za boha si nevzpomenu, co tam chce, a jde s princeznou zachraňovat království. Princezna si ještě osedlá gryfa a potom zachrání království. Doopravdy jsem se nedostala ani po tu změnu barvy... Potom jsem vymyslela ještě bezpochyby desítky dalších, nenapsaných nebo nezveřejněných děl. Od války mezi dvěma kmeny, přes dívku, která se změní v draka a je naháněna vlastními přátely, nebo dva staré přátele, kteří se ocitnou ve vězení a stará kamarádka je od tamtud zachrání, po jednu z mých oblíbených, kdy je právě tato dívka proměněna v bludičku/rusalku a její dva přátelé se jí snaží získat zpět do lidského světa. A horu dalších věcí :D
Pokud jste se prokousali až sem, blahopřeji,
Frána :)