Cesta začíná

20. listopadu 2012 v 21:12 | frana-alrika |  Ze stínu podzemí
A čtvrtý díl je na světě! Dnes jsem nějak moc aktivní, tak přidávám, dokud to nevyprší :) Tenhle díl je dost krátký, protože jsem nevěděla, kde ho ukončit, tak jsem ho udělala radši krátký, než mega dlouhý. Tak, ale teď už konec keců a krásné čtení. :D



Cesta začíná
Viliam se nejdříve vzpíral a odmítal se hnout z místa, ale když mu Marika slíbila, že až najde jeho otce Filipa, nechá ho jít a když mu došlo, že proti téhle tvrdohlavé elfce nic nezmůže, už trochu ochotněji zamířil k nedalekému jehličnatému lesu. Plán na záchranu otce budu muset vymyslet cestou. Mám na to celých dlouhých jedenáct dní. Přemítal.
Marika šla hned za ním a držela si ho na provaze jako psa. Oči nespouštěla z Vila a v duchu znovu a znovu proklínala jeho otce. Možná, že by bylo lepší, kdyby si ho bývala byla nevšímala. On by prolezl podzemí skrz naskrz a pak by se vrátil zase na povrch a ona by dál žila životem všemi nenáviděné a hledané zlodějky. Pro něj by bylo určitě lepší, kdyby jí nepotkal, napadlo jí.
Kráčeli ticho. Marika neměla náladu se s ním bavit, koneckonců, byl to JEN člověk a Viliamovi pořád vrtalo hlavou, proč tolik nenávidí jeho otce, ale nenašel odvahu se jí zeptat. Sám až moc dobře vědě, jak reagovala, když si na otce jen vzpomněla.Navíc, nemyslel si, že by Marika byla zrovna dvakrát sdílný člověk. Člověk? Ještě pořád tomu nemohl uvěřit. Ona nebyla člověk, byla elf. Nikdo nevěděl, jestli elfové doopravdy existovali a co se s nimi po takzvané Bitvě národů stalo. Pak se odhodlal prolomit ticho.
"Ty jsi elfka, že? Já jen, že el…"
"Mlč!" Okřikla ho Marika a zastavila se. Vil se zaposlouchal do tichého lesa a pak to také uslyšel. Někde nedaleko od nich zapraskala větev. Někdo k nim mířil. Další člověk. Povzdechla si Marika a rychlými kroky se vydala pryč od místa, kde se zastavila. Teď už jí Viliam nevedl, spíš tak povlával za ní. Elfka slyšela, jak zrychlily i kroky neznámého. Když si uvědomila, že ho nesetřesou, zastavila se a obrátila se na Vila.
"Cos chtěl?" Obořila se na něj a čekala až je ten třetí dojde. Viliam zatím stál za ní a zhluboka dýchal.
"Musela jsi letět jako splašená?" Zeptal se a ona ho zato probodla pohledem. Pak za sebou uslyšela zase prasknout větvičku.
"Už toho mám dost! Ať už jsi kdokoliv, vylez!" Otočila se a vytáhla dýku. Ten člověk jí už teď vytáčel a to ještě ani netušila, kdo to je. Zpoza jednoho stromu vystoupil vysoký muž. Byl asi o půl hlavy větší než Marika a to nepatřila k nejmenším. Právě naopak. Viliam se na něj zadíval. Sahal by mu sotva ke krku. Muž měl delší černé vlasy, černější než nejhlubší noc. Bylo to zvláštní, přestože stál ve sloupu slunečního světla, které místy pronikalo skrz koruny jehličnatých stromů, sytě černé vlasy nevrhaly žádné odlesky. Oči měl hluboké a stejně temné jako vlasy a mezi nimi měl větší nos, tvarem připomínající orlí zobák. Bledý obličej vypadal na první pohled chladně, přestože na něm teď hrál přátelský úsměv. Ani Marice, ani Vilovi se nově příchozí nelíbil. I když se teď na ně usmíval, v tom úsměvu bylo něco tajemného a neupřímného.
"Vypadá to, že jste zabloudili." Prohodil, když přišel o něco blíž. Hlas měl hluboký a přátelský, ale zazněl v něm náznak pobavení. Byl naprosto klidný, nic si z toho nedělal, že na něj Marika mířila zbraní.
"Ne, nezabloudili. Jsme přesně tam, kde jsme chtěli být." Prohlásila Marika a podívala se mu do očí. Jeho pohled jí byl nepříjemný, jako by jí propaloval očima a tak nakonec uhnula pohledem.
"Spíš se ptám, proč nás pronásleduješ."
"Jen jsem vás chtěl upozornit, že jdete špatným směrem. Pokud tedy míříte do Vlkavy." Marika se podívala na Vila. Neměla tušení, jestli jdou do Vlkavy nebo ne. Ona prostě jen chtěla do nejbližší vesnice v okolí. Věděla, že to bude znamenat spoustu lidí, ale měla sebou jen půlku chleba a věděla, že to jim na jedenáct dní stačit nebude. Viliam se rozhlédl kolem. Zdejší lesy byly hluboké a temné, takže jestli měl ten muž pravdu, mohli by tady bloudit pořádně dlouho. Když si všimnul Mariky, které bylo zřejmě úplně jedno, jestli zabloudí, nebo ne, převzal řeč.
"Ano, jdeme do Vlkavy. Co jsi tím myslel, že jdeme špatným směrem?" Zeptal se, mezitím co ho Marika zase propalovala tím svým nenávistným pohledem. Bylo mu to jedno. Ona neměla ráda jeho a on neměl rád ji. Prostě tady nechtěl bloudit celý den. Ten záhadný muž se jen spokojeně usmál.
"Ano, jdete špatně. Tahle zvířecí stezka, po které jdete, vás odvádí akorát dál od vesnice." Pak napřáhl ruku k Marice a ukázal na mapu.
"Můžu?" Když mu jí podala, rozložil jí a ukázal na vesnici.
"Jdete sem. A teď jsme tady. Já se tu vyznám, můžu vás tam dovést." Navrhl, ale to už se ke slovu hlásila zase Marika.
"My žádnou pomoc nepotřebujeme! A už vůbec ne od někoho jako jsi ty! Ani jsi se nepředstavil." Vyhrkla Marika. Při poslední větě se mužův úsměv ještě rozšířil. Viliamovi se zdálo, že z nich má legraci a to ho neuvěřitelně rozčilovalo.
"To vy taky ne, ale když už to chcete vědět… Jmenuji se Roshel."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Která z postav "ZSP" se vám líbí nejvíc?

Marika 16.7% (1)
Viliam 66.7% (4)
Roshel 16.7% (1)

Komentáře

1 galaxy galaxy | Web | 21. listopadu 2012 v 14:41 | Reagovat

Omlouvám se, že jsem nestihla včas přečíst 3. kapitolu, ale dohnala jsem to:) Skvělé, i když v tomhle díle mi přijdou všichni takoví samolibí a panovační..;) Těším se na dlaší díly :-)

2 galaxy galaxy | Web | 21. listopadu 2012 v 22:22 | Reagovat

Roshel: Jdete špatně. Já vás povedu a hotovo.
Marika: Ne, jdeme dobře, nepleť se nám tu. Já rozhoduju.
Viliam: A stejně to bude všecko jinak.

Možná jsem se špatně vyjádřila. Prostě mi přijde, že každý chce něco jiného za každou cenu a basta:) Ne, je to moc pěkné, jsem zvědavá, co z toho vyleze.

3 Ænag Ænag | E-mail | Web | 25. listopadu 2012 v 18:18 | Reagovat

No pěkné... Jako vždy. Až na to ticho, bez chyby...
Jak říká galaxy, každý chce něco jiného ve svém vlastním zájmu jen a jen pro sebe...
Také se těším na další díly! A ještě jen drobná věcička - zkus trochu máknout na těch charakterech, něco by to stále chtělo:), vím, že je to těžké ale Ty to určitě dáš:)

4 Ezlo Ezlo | E-mail | Web | 27. listopadu 2012 v 19:44 | Reagovat

Hmm... Souhlasím s komentáři před tím mým, až na to, že mně se postavy takhle líbí víc :-P
A to hlavně z toho důvodu, že díky tomuhle jejich chování ála elfové (viz. mé předešlé komentáře) se naskytuje víc a víc příležitostí pro humorné a veselé scénky (třeba až už ty dva Marika nerozdejchá a potom bude muset kopat hroby... Ale to jsem sadisticky odbočila :D )
Těším se na další :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama